Srdečně Vás zveme na Dendrologickou exkurzi v Žatci, která bude 23.10.2021 s důrazem na dendrologické zajímavosti v Parku pod nemocnicí. Sraz v 14:00 u evangelického kostela na rozhraní ulic Husova – Boženy Vikové Kunětické.
Projekt je podpořen Městem Žatec, Ústeckým krajem a Nadací Tesco
Dnešní park můžeme rozdělit na pravou a levou část a to ve směru toku vody a silnice, které společně park rozdělují na dvě části a to ve smyslu směru toku vody, která teče do řeky Ohře a ve směru jízdy z Žatce do Libočan.
Pravá část parku byla vybudována v bývalém hradebním příkopu přímo pod hradbami města, které stále můžeme vidět. V příkopu byly v minulosti vytvořeny rybníčky, kaskády a i fontánky. V dnešní době se v této části parku nachází již jen dva větší rybníky a most přes potůček.
Historie Parku
Vznik pravostranného parku úzce souvisí s aktivitami žateckého hejtmana Ferdinanda Wussina (1771-1848), který prosadil vznik aleje v letech 1821 – 1822 v rámci tzv. „okrášlování“ města. Jednalo se o dnešní alej v ulici Komenského alej. V rámci okrášlovací činnosti vznikaly tehdy parky, aleje.
Před vznikem aleje, která je v dnešní době tvořena z lip srdčitých (Tilia cordata Mill.) byly zbořeny staré mýtní domky a vyrovnán terén, aby mohla vzniknout nová cesta.
Wussinovy aleje je již zcela jiná, byť termín stále přetrvává. Topoly měly nejkratší životnost. Zmizely již po výstavbě nové školy v 2. pol. 19. století. Déle přežily javory, duby či bílé topoly.
V roce 1833 se započalo s výsadbou a úpravami v parku pod hradbami na západní straně města.
V roce 1863 bylo pokračováno v úpravách parku v tzv. Čeradické rokli, kterou najdeme v ulici Boženy Vikové Kunětické po pravé straně. Velkou zásluhu na úpravě této lokality do podoby parku měl přímo Johann Nožiczka ze staré žatecké rodiny. Zemřel roku 1875.
Roku 1864 vznikl z jeho iniciativy městský park v Čeradické rokli, který nesl název „Stadtpark“, tedy městský park.
Roku 1877 v městském parku došlo k odhalení pomníku na počest Johann Nožiczky. Pomník slavnostně odhalil starosta Theodor Ritter von Schönfeld. Tento pomník v parku stále najdete.
Sazenice pro park zaslal ze svých sadů v Petrohradě a Krásném Dvoře i hrabě Černín.
V roce 1895 došlo k rozšíření parku a to o část na rovinaté ploše nad Čeradickou roklí, což je prostor pod dnešní nemocnicí a jedná se z pohledu silnice z Žatce na Libočany o tzv. levou část parku kde byla i velká výsadba kvetoucích rostlin, cibulovin, apod.
V parku byly postaveny i drobné stavby a to např. vyhlídková věž vytvořená na tzv. Karlovo výšině (vyvýšenou část v parku stále najdeme), ptačí voliéra, místa k posezení či později taneční parket s restaurací „Roklí hrad“ (zbořena 1951).
Park byl pojmenován po oblíbeném žateckém politikovi, JUDr. Franze Broudreovi (1852 – 1907).
Do parku bylo v té době vysazeno mnoho cizokrajných dřevin, které se do dnešní do dnešní doby nezachovaly.
Linie parku je po obvodu obklopena pouze lípami různého stáří. Samotná linie lip, ale začíná již jako lipové aleje v ulicích Komenského alej a Studentská.
Obě ulice jsou na sebe souběžné a obepínají park ze dvou nejdelších stran. Výjimečná je již samotná Studentská ulice kde lipová alej tvoří délku 890 metrů a je tak jednou z nejdelších ulic v severních Čechách a po celé délce je lemovaná z obou stran jen lípami a to různé výšky a stáří.
Ulice Komenského alej, začíná u Kapucínského kláštera a mimo lipové aleje obsahuje ještě starou fontánu a parčík s petanque hřištěm. Tato ulice následně přechází do ulice Boženy Vikové Kunětické a tím dochází na rozdělení parku na dvě části. Část parku, která vznikla přímo v hradebním příkopu a je dnes více v přírodním, divočejším stylu a obsahuje několik vodních nádrží, které postupně přechází až k řece Ohři a na horní park, který je u nemocnice a je více založen na větších travnatých prostorech doplněných jak domácími, tak exotickými dřevinami.
V tomto horním parku u nemocnice je silně znatelné, že zde pramení vodní potůčky dotující dolní park pod hradbami. Snad v budoucnu se podaří tuto vodu využít pro závlahu celého parku. Město Žatec na toto využití přírodních vodních zdrojů vytváří projekt a hydrogeologické průzkumy.
Park obsahuje dva jírovcové sady což je v severních Čechách něco zcela výjimečného!
Horní sad je tvořen ze čtyř řad vysázených jírovců a je dlouhý 80 metrů. Z horního parku do dolního parku se dostanete spirálovitě se linoucí lipovou alejí. Tato alej částečně kopíruje vrstevnici kopce a tak po ní budete klesat poměrně pomalu a díky ní vstoupíte do jírovcového sadu tvořeného ze tří řad. V obou sadech si tak budete připadat jako ve stromové katedrále a pokud je navštívíte v květnu, tak Vaše oko zachytí tisíce hroznovitých velkých květenství jírovců.
Nic podobného na severu Čech nenajdete! Jedná se o skutečnou unikátnost!
Podobné sady vytvářené z jednoho druhu stromu se vytvářeli v době baroka a protože stáří stromů odpovídá polovině 19 století je znatelné, že park vytvářel architekt s velkou duší a představivostí a genius loci se mu rozhodně povedl!
Na malou ukázku parku a jeho nebližšího okolí se můžete podívat na tomto videu a pokud si chcete i trochu zasoutěžit a zjistit jak jste na tom s vědomostmi tak zde je Pracovní list.